Revitalizace sídliště v Hodkovicích:
Devět let slibů. Kde jsou výsledky?
Město Hodkovice nad Mohelkou zveřejnilo na svých webových stránkách studii revitalizace sídliště. Na první pohled to může působit jako důkaz, že se město tímto tématem intenzivně zabývá. Když se ale podíváme na fakta, vyvstává zcela jiný obrázek.
Pozornému čtenáři neunikne, že studie byla zpracována již v roce 2017. Její základy tedy vznikly před devíti lety.
Revitalizace sídliště byla jedním z hlavních témat komunálních voleb v roce 2018. Byla prezentována jako jedna z priorit paní starostky a jako projekt, který zásadně zlepší kvalitu života obyvatel sídliště. Následovaly diskuse, prezentace i opakované přísliby.
Po devíti letech bychom očekávali, že bude alespoň část projektu hotová. Nebo že budou připravené projekty, zajištěné financování a město bude připravené postupně revitalizaci realizovat.

Skutečnost je však jiná.
Po devíti letech neexistuje ani projektová dokumentace, která je nezbytným krokem k samotné realizaci.V Akčních plánech investic města pro roky 2025 a 2026 navíc – s výjimkou nového dětského hřiště a oprav dvou chodníků v havarijním stavu – nenajdeme jedinou zmínku o projektování nebo realizaci revitalizace sídliště.
Ptejme se tedy: Proč?
Proč po devíti letech není připraven projekt? Proč není zajištěné financování? Proč už není alespoň část revitalizace dokončena?
Odpověď se nabízí sama. Současné vedení města mělo v uplynulých letech jiné priority. Kdyby revitalizace sídliště skutečně patřila mezi hlavní priority, odrazilo by se to v investičních plánech města. Jenže právě veřejně schválené Akční plány investic dokazují pravý opak.
Samotná studie navíc není bez chyb. Nedostatečně řeší zvýšení průjezdnosti sídliště a značnou část prostoru věnuje novým parkovacím místům na úkor zeleně.

Pokud s některými jejími částmi obyvatelé nesouhlasili, bylo na místě návrh upravit, znovu projednat a pokračovat v přípravě projektu. Zapojení veřejnosti je běžnou součástí podobných projektů. Samotný nesouhlas s původním návrhem proto podle našeho názoru nevysvětluje, proč ani po několika letech nevznikla projektová dokumentace ani se nepokračovalo v přípravě revitalizace.
Ano, studie se od roku 2017 průběžně rozvíjela. To ale nemění nic na základní otázce: Jak je možné, že za devět let město nedokázalo připravit ani projektovou dokumentaci?
Celé toto téma je vůči obyvatelům sídliště o to více nespravedlivé, že v roce 2025 zastupitelstvo schválilo změnu územního plánu, která umožňuje další zástavbu ploch za sídlištěm. O rozšiřování města se tedy rozhodovat umíme. O zlepšení podmínek pro stávající obyvatele už méně.

Není proto náhodou, že se devět let stará studie znovu objevuje právě několik měsíců před komunálními volbami. Ve stejné době totiž Sdružení Společně pro občany otevřelo téma revitalizace sídliště jako jednu ze svých hlavních priorit.
Přitom existují modernější řešení – například kryté parkovací domy nebo parkovací plochy se zelenou, využitelnou střechou, které zachovají více prostoru pro stromy, odpočinek i kvalitní veřejný prostor.
Zastřešené parkoviště se zelenou střechou zachová zeleň a zároveň nabídne nová parkovací místa. Zelená střecha zadržuje dešťovou vodu, ochlazuje okolí a nahrazuje plochu, kterou zabere parkování.
Projekt lze financovat kombinací městských prostředků a dotací na zelenou infrastrukturu, hospodaření s dešťovou vodou nebo modernizaci veřejného prostoru. Je to chytré řešení, které spojuje potřeby obyvatel s ohledem na životní prostředí. Hezké a funkční věci nemusí být neadekvátně drahé. Ve výstavbě neplatí ošklivé = levné, krásné = drahé.
Obyvatelé sídliště si zaslouží víc než opakované předvolební sliby. Zaslouží si konkrétní projekty, jasný harmonogram, zajištěné financování a viditelné výsledky.
Po devíti letech už není čas představovat znovu stejnou studii. Je čas začít skutečně stavět.
Dost bylo slibů. Nastal čas na činy.
Vizualizace je ilustrační
Jedná se o naši představu možného řešení, nikoli o hotový projekt. Konkrétní podoba by vznikala až po odborném zpracování, veřejné diskusi s občany, připomínkách dotčených institucí a s ohledem na technické možnosti města.
